Dravci České republiky

🦅 Otestujte se: Poznáte naše dravce?

Zahrajte si kvíz s více než 36 otázkami na třech úrovních obtížnosti. Naučte se, čím se liší hákovitý zobák od zahnutého, proč poštolka třepetá na místě a kde hnízdí orel mořský.

Průvodce dravci České republiky: 8 nejdůležitějších druhů

Na území ČR se vyskytuje přes 30 druhů dravých ptáků. My se zaměříme na osm, s nimiž se nejčastěji setkáte nebo které patří k nejvýznamnějším z hlediska ochrany přírody.

Káně lesní – Buteo buteo

Káně lesní je bezesporu nejhojnějším dravcem ČR a pro mnohé pozorovatele „ta hnědá ptice nad polem". Rozpětí křídel dosahuje 110–130 cm, hmotnost se pohybuje kolem 700–1 400 g. Samice bývají o třetinu větší než samci. Zbarvení je velmi variabilní – od tmavě hnědého po téměř bílé, ale typické je světlé prsní pole s hnědým náhrdelníkovým pruhem.

Káně se živí převážně hraboši a jinými hlodavci, které chytá stiskem pařátů a v celku polyká. Tím se zásadně liší od jiných dravců, kteří kořist trhají. Jako uznání její role v ekosystému – omezuje přemnožení hlodavců na polích a pomáhá zemědělcům – ji Česká ornitologická společnost vyhlásila Ptákem roku 2021. Hnízdí na celém území ČR ve světlých lesích i v remízkách na okrajích polí.

V letu káně dlouho plachtí s mírně zdviženými křídly v charakteristickém „V". Typicky ji uvidíte sedět na sloupech elektrického vedení u silnic – bohužel právě tam dochází k tragickým kolizím s vozy. Pro přírodu inspirované svícny a dřevěné dekorace z Amadea.cz jsou hezkou připomínkou krásy české krajiny.

Poštolka obecná – Falco tinnunculus

Poštolka obecná je nejsnáze identifikovatelný dravec díky svému jedinečnému způsobu lovu: třepetá křídly na místě ve vzduchu – tzv. „vrtulníkový" let – a vyhlíží kořist dole. Tento způsob jednoznačně odlišuje poštolku od všech ostatních dravců. Velikostí odpovídá holubovi (délka těla 32–39 cm) a má úzká špičatá sokolí křídla.

Samec poštolky je nápadný šedou hlavou, šedým ocasem s černým koncovým pruhem a skořicovým zbarvením hřbetu s tmavými skvrnami. Samice a mladí ptáci jsou celkově hnědší a hůře rozlišitelní. Poštolka je výjimečně přizpůsobivá – hnízdí na vysokých budovách ve městech, v kostelních věžích i na venkově. Živí se především hraboši, hmyzem a ještěrkami.

Poštolka je dnes stálým a hojným dravcem na celém území ČR. Možná ji zahlédnete i v Praze, Brně či jiném větším městě – sledujte výklenky pod střechami panelových domů.

Sokol stěhovavý – Falco peregrinus

Sokol stěhovavý je nejrychlejší tvor na Zemi – při střemhlavém útoku na kořist dosahuje rychlosti přes 389 km/h. Je to středně velký dravec (délka 36–48 cm) s typickými tmavými „kníry" na světlé tváři, modrošedým hřbetem a světlým příčně pruhovaným podbřiškem. Létá s krátkými a silnými zásahy křídly.

V České republice patří sokol stěhovavý mezi zvláště chráněné druhy. V 70. letech 20. století téměř vymizel kvůli používání pesticidů (zejména DDT), které způsobovaly řídnutí skořápek vajec. Díky záchranným programům a zákazu DDT se jeho populace pomalu obnovuje. Dnes hnízdí na skalních útesech i na výškových budovách ve městech – preferuje Prahou nebo Olomoucí, kde loví především holuby.

Sokol je v sokolnictví využíván od středověku a je symbolem rychlosti a ušlechtilosti. Jako dravec kategorie „stíhač" pronásleduje kořist v otevřeném prostoru střemhlavým útokem shora.

Orel mořský – Haliaeetus albicilla

Orel mořský je největším dravcem žijícím na území ČR. Jeho rozpětí křídel dosahuje až 2,4 metru a hmotnost přesahuje 7 kg. Dospělí ptáci mají charakteristický bílý klínovitý ocas, který je v letu nepřehlédnutelný. Křídla jsou mimořádně široká a dlouhá – v letu připomíná letadlo. Světle žlutý zobák a bledo-žluté oči dotvářejí vzhled tohoto majestátního dravce.

V ČR byl orel mořský téměř vyhuben a hnízdění bylo obnoveno díky záchrannému programu, který začal v roce 1988. Dnes u nás hnízdí přibližně 100 párů. Vyhledává velké vodní plochy a rybníky – nejčastěji ho uvidíte na Třeboňsku, v Poodří nebo na jižní Moravě. Živí se převážně rybami, přičemž velkou část tvoří uhynulé ryby, takže jej nelze považovat za rybářského škůdce.

Orel mořský hnízdí na mohutných starých stromech, kde buduje obrovská hnízda (až 2 m průměr). Pár se o hnízdo stará společně a vrací se na něj každý rok. Je to jeden z nejpůsobivějších přírodních zážitků české přírody.

Jestřáb lesní – Accipiter gentilis

Jestřáb lesní je „přepadávač" – loví bleskurychlými manévry v hustém lese, kde pronásleduje kořist mezi stromy. Je to robustní dravec (délka 48–62 cm, rozpětí 89–122 cm), větší než krahujec, ale menší než káně. Dospělí ptáci mají tmavě šedý hřbet, bílé obočí a husté příčné pruhování na světlém podbřišku. Charakteristické jsou rudé oči dospělých jedinců.

Jestřáb hnízdí v starých listnatých i smíšených lesích po celém území ČR. Loví bažanty, holuby, zajíce, ale v okolí vesnic i drůbež – proto u něj zemědělci a myslivci nemají dobrou pověst. Ve skutečnosti hraje důležitou roli v regulaci populací lesních ptáků. Hnízdí vysoko na stromech a vyžaduje klid.

Jestřáb má typicky krátká zaoblená křídla a relativně dlouhý ocas, který mu umožňuje bleskové manévry v korunách stromů. Pokud chcete vidět jestřába v přirozené krajině, vydejte se v březnu na okraj staré bukoviny – právě tam probíhají jeho hlasité tokové projevy.

Krahujec obecný – Accipiter nisus

Krahujec obecný je nejmenším dravcem lesů ČR a mistrem přepadávání. Samec (délka asi 28 cm) je malý jako špačka – samice je výrazně větší (37 cm), téměř jako holub. Dospělý samec má modrošedý hřbet a rezavě oranžové příčné pruhování na prsou. Oči jsou u dospělých jasně oranžové. Samice má hnědý hřbet a hnědé pruhování.

Krahujec loví pěvce a drobné ptáky v letovém útoku nízko nad zemí – často podél živých plotů, přes zahrady a podél lesních okrajů. Přestože je poměrně hojným druhem na celém území ČR, ve volné přírodě ho málokdy zahlédnete – tráví většinu času schovaný a vyčkává na vhodnou příležitost k útoku. Hnízdí v lesích, lesnách i v zahradách u měst.

Pro milovníky přírody a drobných výrobků z přírodního materiálu nabízí Amadea.cz dřevěné dekorace s přírodními motivy, které krásu české přírody připomenou i v interiéru.

Luňák červený – Milvus milvus

Luňák červený je elegantní a vzdušný dravec s nejnápadnějším znakem ze všech českých dravců: hlubokým vidlicovitým ocasem rezavě červené barvy. Bílá pole na spodní straně křídel ho odlišují od příbuzného luňáka hnědého. Délka těla dosahuje 61–72 cm, rozpětí křídel 140–165 cm. V letu neustále stáčí ocas jako kormidlo, což mu dodává typický „tančivý" pohyb.

V ČR je luňák červený zvláště chráněným druhem. Téměř vymizel a hnízdění bylo obnoveno teprve od roku 1976 na jižní Moravě. Dnes se jeho populace rozšiřuje, ale stále jde o vzácného hosta. Hnízdí v lesích blízko vodních ploch s volnou krajinou. Velkou část potravy tvoří nalezení uhynulí živočichové – fakticky plní funkci „sanitáře krajiny".

Luňák červený hnízdí jako jeden z mála dravců přímo na jihu Moravy – zejména v Bílých Karpatech a Poodří. Pozorovat ho lze i v panonských oblastech s rybníky, kde přeletuje nad otevřenou krajinou a neustále prozkoumává terén nízkým plachtěním.

Včelojed lesní – Pernis apivorus

Včelojed lesní je jedním z nejzajímavějších dravců ČR – loví zcela jinak než ostatní. Specializuje se na vosí a včelí plástve, které vyhrabává ze zemních hnízd drápy. Mláďata nosí na hnízdo přímo vosí plástve. Je to tažný druh, který na zimu odlétá do rovníkové Afriky – na území ČR hnízdí pouze od května do září.

Včelojed je velikostně podobný káni (délka 52–60 cm). Snadno ho zaměníte za káni, ale dospělí samci mají šedou hlavičku a typicky pruhovaný ocas se dvěma tmavými příčnými pruhy u základny. Zbarvení těla je velmi variabilní – od tmavě hnědé po téměř bílou. Silně šupinaté nohy a tvrdá obličejová péra ho chrání při výkopech z hnízd.

V ČR je včelojed hojnějším tažným dravcem, který hnízdí v lesích po celém území. Jako ČR. Jako součást ekosystému lesů hnízdí i v oblastech bohatých na staré listnaté porosty. Krásné dřevěné dekorace nebo dřevěná puzzle s přírodními motivy z Amadea.cz jsou skvělým způsobem, jak dětem přiblížit krásu přírody.

Nejčastější záměny dravců: kde lidé chybují

I zkušení pozorovatele přírody se v určení dravce občas spletou. Zde jsou tři nejčastější záměny, na které si dejte pozor.

Srovnávací tabulka: 8 dravců ČR na první pohled

Časté otázky o dravcích České republiky