České šelmy: Poznávací kvíz + průvodce vlkem, rysem, medvědem a vydrou

Poznávací kvíz: České šelmy

Zvládnete rozeznat stopy jezevce od vydry? Víte, kde v Česku žije medvěd? Zahrajte si a zjistěte, jak dobře šelmy znáte!

Průvodce českými šelmami

Česká republika je přes svou malou rozlohu domovem překvapivě pestrého spektra šelem. Patří sem jak velcí lovci schopní strhnout jelena, tak drobné lasičky lovící myši v mezích. Pojďme se s nimi seznámit blíže.

Rys ostrovid – Lynx lynx

Rys ostrovid je největší evropská kočkovitá šelma a zároveň náš nejvzácnější velký predátor. Dospělý samec váží 20–35 kg a jeho nejnápadnějším znakem jsou střapce na špičkách uší, krátký ocas s černou špičkou a výrazné licousy tvořící „vous". Zbarvení srsti se pohybuje od světle okrové po šedohnědou s tmavými skvrnami – výborné maskování v lese.

V České republice žijí rysi ve dvou oddělených populacích. Silnější, čítající okolo 80 jedinců, obývá jihozápadní Čechy, zejména Šumavu a Pošumaví. Tato populace vznikla reintrodukcí slovenských rysů v 70. letech 20. století. Druhá, menší populace 10–15 rysů se nachází v Moravskoslezských Beskydech a přilehlých pohořích. Sporadicky se rys vyskytuje i v Jeseníkách, Krkonoších nebo na Broumovsku. Rys je přísně noční lovec se samotářským způsobem života; přímé pozorování v přírodě je mimořádně vzácné.

Hlavní potravou rysa je srnčí zvěř, méně pak mufloní, zajíci a liška. Jeden rys potřebuje ke svému životu území o velikosti 100–400 km². Jako všechny kočkovité šelmy má rys plně zatažitelné drápy, díky nimž v jeho stopách nejsou vidět drápové otisky – to je spolehlivý způsob, jak jeho stopu odlišit od otisku psa nebo vlka. Rys je v Česku přísně chráněný druh; největší hrozbou jsou pytláctví a fragmentace krajiny silnicemi. Milovníci přírody si oblíbili i dřevěná puzzle se zvířecími motivy – skvělý způsob, jak dětem přiblížit svět šelem.

Vlk obecný – Canis lupus

Vlk obecný je největší divoký psovitý šelem na světě a v českém folklóru figura obávaná i obdivovaná zároveň. Po více než sto letech vymizení se přirozeně vrátil do Česka ze slovensko-polských Karpat. Dospělý vlk váží 25–50 kg a na výšku měří přibližně 70–80 cm v kohoutku. Od velkého psa ho spolehlivě odliší delší nohy, užší hruď a charakteristicky velké oválné stopy, přičemž vlk chodí téměř v přímé linii.

Vlci jsou nyní přítomni přibližně na 18 místech České republiky a celkový počet odborníci odhadují na 50–100 jedinců. Nejstabilnější smečky se nacházejí v Beskydech, CHKO Kokořínsko–Máchův kraj, na Broumovsku a v Krušných horách. Vlci jsou společenská zvířata žijící ve smečkách o 4–10 jedincích, vedených dominantním párem. Teritorium smečky pokrývá 200–500 km².

Vlk hraje v ekosystému klíčovou roli – jeho přítomnost reguluje stavy spárkaté zvěře a zabraňuje přemnožení srn a jelenů, což prospívá obnově lesa. Přesto přináší konflikty s chovateli ovcí a koz. Zákon umožňuje chovatelům žádat o náhradu škod způsobených vlkem. Vlk je v ČR přísně chráněný druh.

Medvěd hnědý – Ursus arctos

Medvěd hnědý je největší suchozemský predátor Evropy a naše největší česká šelma. Samec váží 150–300 kg, samice výrazně méně, okolo 80–150 kg. Přestože se řadí mezi masožravce, je medvěd ve skutečnosti téměř všežravec – 80 % jeho potravy tvoří rostlinná strava (lesní plody, trávy, hlízy), zbytek pak hmyz, med, ryby a příležitostně mršiny nebo mladá zvěř.

V Česku se medvěd vyskytuje výhradně v Moravskoslezských Beskydech, kde se pohybuje 2–5 jedinců, nejčastěji jde o samce z karpatské populace hledající nové teritorium. Medvědi nejsou praví zimní spáči – jejich tělesná teplota v zimním spánku klesá jen mírně a v případě vyrušení se dokážou probudit. Poslední šumavský medvěd byl zastřelen roku 1856.

Setkání s medvědem v Beskydech je výjimečně vzácné. Medvěd se člověku vyhýbá a v Beskydech nikdy nezaútočil na člověka. Je přísně chráněným druhem a symbolem divočiny, která se do Česka pomalu vrací. Pro ty, kdo chtějí mít kus přírody doma, nabízíme na Amadea.cz dřevěné bytové dekorace z českých dřevin.

Vydra říční – Lutra lutra

Vydra říční je jediná česká šelma dokonale přizpůsobená životu ve vodě. Její protáhlé tělo (délka až 80 cm + ocas 40 cm) s hustou dvouvrstvou srstí, plovacími blánami mezi prsty a zploštělou hlavou jsou dokonalou evolucí pro lov ryb, raků a žab pod hladinou. Vydrí srst je tak hustá – přes 50 000 chlupů na cm² – že voda se k pokožce vůbec nedostane.

Vydra se v ČR vyskytuje téměř na celém území všude tam, kde jsou čisté vodní toky s dostatkem ryb. Nejsilnější populace jsou v jižních a jihozápadních Čechách, na Českomoravské vrchovině a v Beskydech. V průběhu 20. století vydra v Čechách téměř vyhynula kvůli lovu pro kožešinu, znečištění vod a regulaci řek. Díky zákonné ochraně a zlepšení kvality vod se od 80. let výrazně zotavila.

Vydra je samotářský, převážně noční živočich. Samec obhajuje říční teritorium délky 20–40 km. Pobytové znaky – trus (smoltiny) s rybím zápachem na kamenech u vody a charakteristické 5prsté stopy s plovacími blánami – jsou hlavním způsobem, jak zjistit přítomnost vydry bez přímého pozorování. Vydra je zvláště chráněným druhem dle zákona č. 114/1992 Sb.

Jezevec lesní – Meles meles

Jezevec lesní je největší lasicovitá šelma České republiky – dospělý jedinec váží 8–20 kg a před zimním spánkem může mít nadváhu přes 20 kg. Nejnápadnějším znakem jsou tři výrazné podélné pruhy na hlavě – bílý střed a dva černé pruhy přes oči. Jezevec je přísně noční; přes den tráví čas v rozsáhlé soustavě nor (set) hloubky až 5 metrů, kterou udržuje a rozšiřuje po celé generace.

Jezevec je výrazný všežravec – jí žížaly, myši, hmyz, ovoce, hlízy, houby i ptačí vejce. Jako jediná česká šelma skutečně zimuje ve vlastním slova smyslu: od listopadu do března spí a neopouští nory. Vyskytuje se prakticky na celém území Česka v listnatých a smíšených lesích s vhodnou půdou pro hloubení nor. Pro milovníky přírody a dřeva jsou skvělým dárkem naše dětské dřevěné dekorace a hračky s motivy lesních zvířat.

Liška obecná – Vulpes vulpes

Liška obecná je nejrozšířenější česká šelma a zároveň nejpřizpůsobivější predátor Evropy. Díky svému intelektu a flexibilitě osídlila nejen lesy a pole, ale i okraje měst a předměstí. Váží 4–10 kg a dospělou lišku neomylně poznáte podle rezavě červeného zbarvení zad, bílého spodku a dlouhého huňatého ocasu zakončeného bílou špičkou.

Liška loví hlodavce, zajíce, ptáky a jejich vejce, hmyz i ovoce. Jako nosič vztekliny hrála v ekosystému i v epidemiologii klíčovou roli. Díky plošné vakcinaci potravními nástrahami byla vzteklina v ČR prakticky vymýcena. Liška se přirozeně vyskytuje v celém Česku od nížin po horské oblasti a vychovává 3–8 mláďat ročně.

Kuna lesní – Martes martes

Kuna lesní je štíhlá, hbitá šelma charakteristická výraznou žlutooranžovou náprsenkou – na rozdíl od kuny skalní, jejíž náprsenka je bílá a rozvětvená. Váží 0,8–1,8 kg a délkou těla dosahuje 35–55 cm. Je to výborný stromový šplhač: pronásleduje veverky a plchy přímo v korunách stromů, loví ale i ptáky, hlodavce a v létě ochotně pojídá lesní plody.

Kuna lesní obývá staré listnaté a smíšené lesy s dostatkem dutých stromů. Na rozdíl od kuny skalní se vyhýbá lidským obydlím. Zajímavostí je, že kuna lesní praktikuje tzv. odložený vývoj embrya – páří se v létě, ale vývoj vajíčka se zastaví a k porodu dochází až na jaře, kdy je dostatek potravy pro mláďata.

Nejčastější záměny a omyly

I zkušení přírodovědci si někdy pletou příbuzné druhy nebo zaměňují šelmy za jiná zvířata. Zde jsou tři nejčastější omyly.

Přehledná srovnávací tabulka českých šelem

Časté otázky o českých šelmách