Motýli českých luk a hájů: Poznávací průvodce + kvíz

🦋 Poznávací kvíz: Motýli českých luk a hájů

Otestujte své znalosti v interaktivním kvízu. Vyberte obtížnost a zjistěte, jak dobře znáte denní motýly České republiky!

Průvodce nejkrásnějšími druhy denních motýlů ČR

V České republice žije přibližně 168 druhů denních motýlů. Vybrali jsme deset druhů, které nejčastěji potkáte na lukách, v zahradách a na lesních světlinách od Šumavy po Beskydy.

Babočka paví oko – Aglais io

Babočka paví oko je bezpochyby nejsnáze rozpoznatelný motýl naší přírody. Čtyři výrazné oční skvrny – modrofialové s žlutým středem – na rudohnědých křídlech jsou nezaměnitelné. Rozpětí křídel dosahuje 50–55 mm. Samice kladou vajíčka výhradně na kopřivy (Urtica dioica), které jsou tedy klíčovou živnou rostlinou celé generace housenek.

Tento druh přezimuje jako dospělý jedinec schovaný ve tmavých koutích stodol, sklepů nebo dutých stromů. Vylétá již brzy na jaře a bývá jedním z prvních motýlů, které uvidíte v českých zahradách. Na lukách Šumavy, Krkonoš i Jihomoravských nížin patří k nejhojnějším druhům.

Otakárek fenyklový – Papilio machaon

Otakárek fenyklový je největší denní motýl České republiky a jeden z nejnápadnějších. Žlutá křídla s černým žilkováním, modrým lemem a charakteristickými ocasními výběžky dávají tomuto motýlu okamžitě rozpoznatelný siluetu. Rozpětí křídel dosahuje 65–80 mm. Housenky jsou zpočátku černé s bílou skvrnou (napodobují ptačí trus), dospělé jsou pak zelené s oranžovými tečkami.

Živnou rostlinou jsou miříkovité byliny – fenykl, mrkev, pastinák, kmín a kopr. Proto se otakárek daří na kvetoucích loukách Polabí, v zahradách s bylinkovými záhony i na stráních Bílých Karpat. Pokud na zahradě pěstujete bylinky nebo máte zájem přilákat tohoto nádherného motýla, věnujte část záhonu fenyklu nebo divoké mrkvi. Pro zápichy k bylinkám a označení rostlin na zahradě se skvěle hodí dřevěné zápichy a cedulky z Amadea.cz.

Žluťásek řešetlákový – Gonepteryx rhamni

Žluťásek řešetlákový je poslem jara – přezimuje jako dospělec a vylétá jako jeden z úplně prvních motýlů, mnohdy již v únoru nebo březnu. Samci mají sírově žluté zbarvení, samice jsou naopak bělavě zelené a snadno se zaměňují za bělásek. Tvar křídel připomíná list – zaoblený se špičkou.

Jedinými živnými rostlinami housenek jsou řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a krušina olšová (Frangula alnus), proto je výskyt tohoto motýla vázán na místa, kde tyto keře rostou – lesní lemy, živé ploty a háje středních poloh od Čech až po Moravu.

Babočka admirál – Vanessa atalanta

Babočka admirál je elegantní přistěhovalec – část naší populace každoročně migruje ze středomoří, část přezimuje přímo v ČR. Černá křídla s výraznými červenými pruhy a bílými skvrnami evokují uniformu námořního důstojníka, odtud pochází její jméno. Rozpětí dosahuje 55–65 mm.

Housenky se živí kopřivami, dospělci preferují přezrálé ovoce, šťávy ze stromů a v létě nektar různých rostlin. Admirál je velmi pohyblivý motýl a překonává tisíce kilometrů při migraci. Potkáte ho od nížin Polabí po horské louky Jeseníků a Krkonoš.

Modrásek jetelový – Polyommatus icarus

Modrásek jetelový je nejběžnějším zástupcem čeledi modráskovitých v České republice. Samec je sytě modrý s jemným černým lemem, samice hnědá s oranžovými půlměsíčky při okraji křídel. Spodní strana křídel je šedohnědá s typickými tmavými tečkami a oranžovými skvrnkami. Motýl je malý – rozpětí jen 25–35 mm.

Živnou rostlinou housenek je jetel luční, štírovník růžkatý a různé vikvovité byliny. Modrásek jetelový obývá louky, meze, zahrady a lesní okraje od nížin po horské polohy okolo 2 000 m n. m. Létá ve dvou až třech generacích od dubna do října.

Perleťovec stříbropásek – Argynnis paphia

Perleťovec stříbropásek je největším perleťovcem střední Evropy a jedním z nejnápadnějších motýlů letních lesních světlin. Horní strana křídel je jasně oranžová s tmavým vzorem, ale skutečný skvost se skrývá na spodní straně zadních křídel: stříbrné a zlaté perly v pásovém vzoru.

Housenky se živí výhradně fialkami (Viola spp.), přezimují jako malé housenky. Dospělí motýli vyhledávají nektar ostružiníku a bodláků v lesních průsecích, okrajích bukových a smíšených lesů. Setkáte se s ním v celé ČR kromě nejvyšších poloh – oblíbená stanoviště jsou lesní světliny Šumavy, Vysočiny a Moravského krasu.

Okáč bojínkový – Melanargia galathea

Okáč bojínkový je motýl jako živý šachový vzor. Černobílé „políčkování" na křídlech je jedinečné a nezaměnitelné. Patří do čeledi okáčovitých, jejichž housenky se živí travami. Okáč bojínkový preferuje teplé, suché, kvetoucí louky s vyšší trávou – typicky vápenité stráně a lesostepní habitaty jižní a střední Moravy, ale i Čech.

Létá pouze v jedné generaci od června do srpna. Je dobrým indikátorem zdraví krajiny – jeho výskyt signalizuje extenzivně obhospodařované nebo neobhospodařované louky s pestrou bylinnou skladbou.

Batolec duhový – Apatura iris

Batolec duhový je tajemný aristocrat českých lesů. Samec má na tmavohnědých křídlech iridiscentní – duhové purpurovo-modré – zbarvení, které se mění podle úhlu pohledu. Tato optická iluze vzniká strukturou šupin na křídlech, nikoliv pigmentem. Samice toto duhové zbarvení postrádá a je větší a hnědší.

Housenky žijí na vrbách a topolech, dospělci nevyhledávají nektar, ale živí se šťávami ze stromů, hnijícím ovocem a minerály z louží a výkalů. Obývá listnaté a smíšené lesy s bohatým bylinným patrem a potoky – typicky lesy podél středočeských a jihomoravských řek. Létá od června do srpna.

Hnědásek kostivalový – Melitaea diamina

Hnědásci jsou skupinou motýlů, jejichž determinace patří k nejtěžším v české lepidopterologii. Hnědásek kostivalový je středně velký motýl (35–45 mm) s charakteristickým oranžovohnědým patchworkovým vzorem na křídlech. Má tmavší zbarvení ve srovnání s příbuznými druhy a na spodní straně zadního křídla nápadné žluté a černé lunulky.

Živnou rostlinou housenek je především černý kořen (kostival) a jitrocel. Hnědásek kostivalový obývá vlhčí louky, rašeliniště okrajů a horské louky – nalézáme ho v Krkonoších, Šumavě a na Vysočině. Letová sezona trvá od května do července.

Bělásek zelný – Pieris brassicae

Bělásek zelný je nejznámějším a nejhojnějším běláskovitým motýlem České republiky. Bílá křídla s černou skvrnou na špičce předního křídla – u samice přidají dvě černé tečky uprostřed – jsou typickým znamením jara a léta v každé zahradě. Největší z bělásků (do 65 mm) s obvykle dvěma generacemi ročně.

Housenky mohou způsobovat škody na zelí, kapustě a jiných brukvovitých rostlinách – proto ho zahradníci dobře znají. Jako opylovač je ale důležitou součástí ekosystému. Potkáte ho všude – na zahradách, loukách, městských parcích i na alpských lukách v Krkonoších. Pro přírodní zahradu, kde bělásci mohou žít v rovnováze, doporučujeme využít vyvýšené záhony Amadea.cz – dřevěné, z české výroby.

Nejčastější záměny: Pozor na tyto dvojníky

Začínající pozorovatelé si nejčastěji pletou tyto dvojice – klíčové znaky vám pomohou je rozlišit:

Srovnávací tabulka nejčastějších denních motýlů ČR

Časté otázky o motýlech českých luk