Česká lesní zvěř patří k nejkrásnějším pokladům naší přírody – od majestátního jelena lesního přes hbitého srnce až po chytrého divočáka a lišku. Český les je domovem desítek druhů srstnaté i pernaté zvěře, jejichž znalost obohacuje každou procházku přírodou. Otestujte v interaktivní hře, jak dobře českou lesní zvěř poznáte, a pak si přečtěte podrobného průvodce nejběžnějšími druhy.
Poznávací kvíz: Česká lesní zvěř
Vyberte obtížnost a zjistěte, zda byste jelena poznali v přírodě – nebo jen na talíři. 🦌
🌳 Hledáte dárek z přírodního dřeva? Na Amadea.cz najdete ručně vyráběné produkty z českých lesů – od dekorací po kuchyňské doplňky.
Přejít na Amadea.czPrůvodce českou lesní zvěří
Seznamte se podrobněji s šesti nejcharakterističtějšími druhy, které lze potkat v českých lesích – od Šumavy přes Krkonoše až po Moravský kras.
Jelen lesní (Cervus elaphus)
Jelen lesní je největším zástupcem srstnaté spárkaté zvěře v Česku. Dospělý jelen (samec) dosahuje kohoutková výška 150–160 cm a hmotnosti 120–240 kg. Samice (laň) je zhruba o třetinu menší. Charakteristickým znakem jsou mohutná paroží samců, která se každý rok na konci zimy shazují a na jaře narůstají znovu pokryta ochranným lýčím. V ČR žijí dva poddruhy – středoevropský jelen obývající Čechy a Moravu a mohutnější karpatský jelen na východě Moravy.
Jelení říje vrcholí v září. Samci tehdy vydávají hlasité troubení, které je slyšet na kilometry daleko, a svádějí souboje o harém laní. V tuto dobu mohou jeleni shodit čtvrtinu své hmotnosti. Po říji se samci sdružují do oddělených stád od laní. Mláďata (kolouši) se rodí koncem května až v červnu se světle skvrnitou srstí, která po třech měsících mizí. Nejlépe lze jeleny spatřit za soumraku na lesních paloucích – například v Krušných horách, v oblasti Šumavy nebo v rozsáhlých lesních celcích Vysočiny.
Srnec obecný (Capreolus capreolus)
_Reh,_Roe_deer,_Capreolus_capreolus.JPG)
Srnec obecný je nejhojnějším druhem jelenovitých v ČR – lze ho potkat prakticky po celém území, od nížin až po horské lesy okolo 1 400 m n. m. Váží 15–30 kg a dosahuje délky těla asi 110–130 cm. Samec (srnec) má paroží zpravidla se třemi výsadami (tzv. šestierák), které shazuje v listopadu a nová mu narůstají do jara. Na rozdíl od jelena žijí srnci většinu roku samotářsky nebo v malých rodinných skupinkách.
Říje srnčí zvěře probíhá v červenci a srpnu – výrazně dříve než u jelena. Srnci pronásledují srny ve specifických kruzích, takzvaných „bláznivých kolech", která jsou v přírodě patrná jako vyšlapané kružnice v trávě. Březost srny trvá sice jen pět měsíců, ale oplodněné vajíčko zůstává v klidu od srpna do prosince (embryonální diapauza) – mláďata se tak rodí až v květnu. Srnčata (zpravidla dvě) bývají první týdny maskována bíle skvrnitou srstí a leží tiše schována v trávě. Typická myslivecká mluvnice nazývá srnce „supícím" – vydává ostré poplašné supění.
Prase divoké (Sus scrofa)
.JPG)
Prase divoké, hovorově divočák, je inteligentní a přizpůsobivý druh, jehož stavy v ČR v posledních desetiletích výrazně vzrostly. Dospělý kňour (samec) váží 80–200 kg, přičemž výjimečně překoná i 250 kg. Bachyně (samice) je menší. Kňour je vybaven silnými kly (zbraněmi), které používá při soubojích i k rypoví. Divočáci jsou sociální zvířata – žijí v tlupách vedených zkušenou bachyní s selaty (prasátky). Kňouři starší tří let žijí většinou samotářsky.
V české krajině divočáci preferují smíšené lesy s porosty ostružiníku a blízkostí vody. Jsou výborní plavci a bez problémů překonají říční toky. Potravou jsou žaludy, bukvice, kořeny, hmyz, červi, vajíčka ptáků i mršiny – jsou tedy skutečnými všežravci. V polích způsobují škody rytím, k čemuž dochází zejména v noci. Selata mají typicky pruhovanou srst, která se v průběhu prvního roku mění na jednobarevnou hnědočernou. Dřevěná dekorace s motivem divočáka jsou oblíbeným dárkem pro myslivce a milovníky lesa.
Liška obecná (Vulpes vulpes)
Liška obecná je nejrozšířenější šelmou a nejhojnějším zástupcem psovitých šelem v ČR. Obývá prakticky celé území – lesy, zemědělskou krajinu i okraje měst. Váží 4–10 kg, délka těla (bez ocasu) dosahuje 50–90 cm. Typická je rezavě oranžová srst, bílé znaky na hrdle a tváři a hustý chvost (oháňka) s bílou špičkou. Vydává charakteristický pronikavý „skol" – tónový výkřik, zejména v době říje v lednu a únoru.
Liška je noční zvíře, ale při vyrušení nebo nedostatku potravy loví i ve dne. Je všežravec – loví myši, králíky, ptáky a jejich vejce, sbírá hmyz, žáby a ovoce. V urbánním prostředí vyhledává odpadkové koše. Nory si hloubí v písčitých nebo hlinitých svazích, přičemž využívá i opuštěné jezevčí nory. Liška je hlavním přenašečem vztekliny v Evropě, proto probíhá každoroční letecké vakcinační odchytávání. Myslivecká mluvnice nazývá liščata „liščata" nebo „liščě", jejich hlas je „skučení". Přirozená myslivecká sezona lišky je od 1. července do konce února.
Jezevec lesní (Meles meles)
Jezevec lesní je největším zástupcem kunovitých šelem v ČR a jedním z nejsociálnějších. Váží 8–18 kg a je charakteristický černo-bílým pruhovým vzorem na hlavě – každé oko obklopuje tmavý pruh táhnoucí se od čenichu přes oči k uším. Silné drápy přední tlapy jsou přizpůsobeny k rytí; jezevci budují rozsáhlé podzemní soustavy nor (seteví neboli „lesní hrady"), které jsou předávány z generace na generaci a mohou mít desítky vchodů.
Jezevci jsou v ČR celoroční spáči jen v nejchladnějších měsících (prosinec–únor) – jejich spánek není pravá hibernace, jen hluboký zimní klid. Jsou všežravci: loví žížaly, hmyz, malé savce, žáby, sbírají bobule, kořeny a obilí. V teplých měsících jsou aktivní výhradně po setmění. Jezevci jsou sociální a žijí v klanech o 5–15 jedincích sdílejících jedno seteví. Říje probíhá v létě, ale díky embryonální diapauze se mláďata rodí až v únoru. V lesích Brd, Bílých Karpat nebo Krušnohoří jsou jezevčí nory relativně snadno k nalezení.
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou Evropy a zároveň nejohroženějším velkým predátorem ČR. Váží 18–30 kg, délka těla 80–130 cm. Typická je skvrnitá srst (variabilní od žlutohnědé po šedou), krátký ocas s černou špičkou, trsnaté uši a nápadné „licousy" na tváři. V ČR se přirozeně vyskytuje zejména na Šumavě, v Českém lese, v Jeseníkách a Beskydech, kde probíhala úspěšná reintrodukce.
Rys je samotář a loví výhradně v noci. Hlavní potravou je srnčí zvěř, doplněná zajíci, liškami a ptáky. Na kořist čeká v záloze a skočí na ni zpravidla z bezprostřední blízkosti – je sprintér, nikoli vytrvalostní běžec. Rys je zákonem přísně chráněn a v ČR ho nelze lovit. Populace v pohraničních horách se odhaduje na 70–100 jedinců, reintrodukce probíhaly od 70. let 20. století. Rysi jsou citliví na fragmentaci krajiny – jako přirozené bariéry jim slouží dálnice a železnice. Setkání s rysem v přírodě je výjimečným zážitkem, který mnozí lesníci a turisté prožijí jednou za život.
Nejčastější záměny a omyly při určování lesní zvěře
I zkušení turisté si pletou některé druhy. Zde jsou tři nejčastější chyby.
Srovnávací tabulka české lesní zvěře
| Druh | Hmotnost | Biotop | Aktivita | Ochrana |
|---|---|---|---|---|
| Jelen lesní | 120–240 kg | Lesy, mýtiny | Soumrak, noc | Lovná zvěř |
| Srnec obecný | 15–30 kg | Lesy, pole, zahrady | Úsvit, soumrak | Lovná zvěř |
| Prase divoké | 80–200 kg | Lesy, pole | Noc | Lovná zvěř |
| Liška obecná | 4–10 kg | Všude, i města | Noc, soumrak | Lovná zvěř |
| Jezevec lesní | 8–18 kg | Lesy, sady | Noc | Lovná zvěř |
| Rys ostrovid | 18–30 kg | Hory, hustý les | Noc | Přísně chráněný |
Časté otázky o české lesní zvěři
Jaká zvěř žije v českých lesích?
Česká lesní zvěř zahrnuje desítky druhů. K nejhojnějším srstnatým druhům patří srnec obecný, jelen lesní, prase divoké a liška obecná. Ze vzácnějších šelem lze v pohraničních oblastech potkat rysa ostrovida a v některých lokalitách vlka nebo medvěda, kteří k nám přicházejí ze sousedních zemí.
Kdy probíhá jelení říje v ČR?
Jelení říje v ČR vrcholí v září, začíná koncem srpna a trvá do října. Jeleni v tuto dobu vydávají charakteristické troubení, které je slyšet zejména za svítání a za soumraku. Říji je nejlépe sledovat na okrajích lesů v kraji Vysočina, v Krušných horách nebo v oblasti Šumavy.
Jak se liší srnec od jelena?
Hlavní rozdíl je ve velikosti – jelen je přibližně čtyřikrát těžší než srnec. Srnec má jednoduché paroží s nejvýše třemi výsadami, jelen nese mohutné větvené parohy. Srnčí říje navíc probíhá v létě (červenec–srpen), zatímco jelení říje na podzim (září–říjen).
Je divočák nebezpečný pro lidi v lese?
Divočáci se člověku zpravidla vyhýbají a sami neútočí. Nebezpečná může být bachyně bránící selata – v takovém případě zachovejte klidné chování, nevběhněte mezi bachyni a selata a pomalu se vzdáleňte. Kňour může být agresivní v říji (říjen–leden). Nikdy nepřikrmujte divočáky a neodstraňujte jim zdánlivě opuštěná selata.
Kde najdu dřevěné dekorace s motivy lesní zvěře z českého lesa?
Ručně vyráběné dřevěné dekorace s motivy jelena, srny, lišky a dalších lesních zvířat najdete na Amadea.cz. Vyrábíme je z domácích dřevin – dubu, lípy, buku – v České republice. Jsou ideálním dárkem pro muže, myslivce i milovníky přírody, a k dispozici jsou i dřevěná puzzle s přírodními motivy.
🌳 Hledáte dárek z přírodního dřeva? Na Amadea.cz najdete ručně vyráběné produkty z českých lesů – od dekorací po kuchyňské doplňky.
Přejít na Amadea.cz